Recenze: The Last of Us Part II

Dlouho očekávaná druhá část The Last of Us je konečně tady a přináší celou řadu změn, s kterými se někteří hráči jen těžko ztotožňují. Jedná se ale opravdu o opodstatněný průser, nebo jen zhrzené výkřiky dotčených fanouškům, kterým studio Naughty Dog šláplo na kuří oko? Přesně tuto otázku jsem si sama kladla při psaní dnešní recenze.


The Last of Us: Part II volně navazuje na děj z předchozího dílu a navrací hráče do Jacksonvillu, kde se Ellie spolu s Joelem snaží začlenit do tamní komunity.

Vše se ale velmi rychle změní a z poklidného startu na vás bude čekat zhruba třicetihodinový maraton plný akce, násilí a celé řady šokujících odhalení!


CO SE POVEDLO

  • Špičková grafika
  • Vymazlený gameplay
  • Skvěle zpracovaná hudba podtrhující atmosféru
  • Kreativní přístup k řešení zadaných úkolů
  • NPC, které vám dají občas pořádně zabrat
  • Špičková animace a cutscény

CO SE NEPOVEDLO

  • Zbytečně natahovaný konec
  • Nepřesvědčivý scénář
  • Spojenci, co se pletou do cesty
  • Místy až zbytečná touha šokovat

NOSTALGICKÝ NÁVRAT PROTKANÝ SKVĚLOU HUDBOU

První díl The Last of Us se představil s dechberoucím soundtrackem, který dokázal skvěle podtrhnout melancholickou a těžkou atmosféru celého příběhu.

The Last of Us: Part II fantastickým způsobem rozvíjí hlavní tóny z první části a dodává jim další rozměr. Ve finále se tak nejednou přistihnete u touhy vrátit se do hry právě kvůli hudbě, která neskutečným způsobem podtrhuje děj plný nelehkých rozhodnutí.

FANTASTICKY ZPRACOVANÝ SVĚT, DO KTERÉHO SE RÁDI VRÁTÍTE

The Last of Us: Part II se snaží přinést hráčům celou řadu zajímavých míst, které vás budou bavit prozkoumávat.

Kromě výchozího Jacksonvillu zabrouzdáte také do Seattlu, v kterém se odehrává velká část příběhu a dalších neméně atraktivních lokalit, které se kvůli spoilerům nehodí prozrazovat.

Hlavní pointou ale je, že se díky parádně nadesignovanému prostředí nejednou odchýlíte od hlavní dějové linky a začnete místo toho prozkoumávat zřícené mrakodrapy, děsivé nemocnice, divokou přírodu nebo na první pohled (ne)obydlené osady. To vše navíc v rozmanitě se měnícím počasí, různé denní době a samozřejmě ročním období.

Pozitivní je také fakt, že si míru průzkumu můžete volně dávkovat podle toho, jak se vám zrovna chce a po dohrání hry jednotlivá místa z kapitol zpětně navštěvovat, takže hráči s OCD nemusí propadat panice, když zjistí, že jim po dohrání chybí k platině jeden nenalezený ponk.

HRÁČSKÉ ORGIE S OVLADAČEM V RUCE

Hned na úvod je třeba napsat, že The Last of Us: Part II nemá po hratelnosti moc konkurentů. Za celou dobu se nesetkáte s jediným bugem, Ellie dělá vždy to, co po ni chcete a ani na rozlehlejší mapě neztratíte, díky skvělé práci vývojářů, orientaci.

Hra vás navíc vyloženě nenutí trpět a automatické ukládání postupu vás při špatné strategii a následné smrti posune vždy jen o pár momentů vzad, takže ani s opětovným úmrtím nepocítíte větší míru frustrace. Díky tomu navíc můžete v průběhu jednotlivých pasáží experimentovat, zkoušet nové postupy a objevovat strategie, díky čemuž se hra nikdy nestane zbytečně stereotypní.

VYLEPŠOVÁNÍ POMOCÍ PONKŮ A ČASOPISŮ

Nikoho nejspíš nepřekvapí, že se schopnosti Ellie v průběhu hry rapidně vyvinou a vy si tak budete s přičítající se herní dobou užívat každou konfrontaci s živými i neživými nepřáteli.

K dispozici dostanete jednoduchý vylepšovací systém, s kterým se velmi rychle sžijete a nastavíte tak, aby vyhovoval vašemu hernímu stylu. Zde se většinou vyplatí nasbírané zkušenostní body šetřit a rozmisťovat s uvážením, protože v rámci první hry maximálního vylepšení nikdy nedosáhnete – od toho se vám po dohrání objeví možnost New Game+.

Příjemné jsou i modernizace zbraní pomocí ponků, kterých v každé kapitole můžete najít hned několik a tak i hráči honící se hlavně za příběhem dostanou možnost upravit kadenci, stabilitu, snížit zpětný ráz, namontovat zaměřovač nebo zvětšit zásobník svých oblíbených zbraní.

NOVÍ ZOMBÍCI A STARÝ DOBRÝ NOŽÍK

Pokud patříte mezi fanoušky postapokalyptického světa, kde se rojí jeden nakažený vedle druhého, budete The Last of Us: Part II upřímně zbožňovat.

V rámci příběhu totiž narazíte na celou řadou známých, i úplně nových mutací, které se liší svou odolností, rychlostí a způsobem, jak je co nejefektivněji sprovodit ze světa.

Ve výsledku je ale vždy lepší být trpělivý, využívat naslouchací režim a nožík, který se v tomto případě se zabitím clickera nebo jiného nakaženého nerozbije. Pokud si navíc dáte načas, velmi brzy zjistíte, že se všichni nemrtví pohybují po své vlastní trase a jejich zabití zvládnete bez větších problémů i na vyšší obtížnost.

Svým nepřátelům se samozřejmě můžete postavit i napřímo, pak si ale musíte dobře spočítat množství nábojů a přesnost svého střeleckého umu. Hra vás navíc hned několikrát před přímou konfrontaci sama postaví, takže o to, že by vaše zásoby ležely ladem příliš dlouho, se bát nemusíte.

NPC, KTERÉ VÁM POŘÁDNĚ ZATOPÍ

Kromě zmutovaných lidí napadených zákeřnou houbou narazíte v průběhu hraní i na dýchající nepřátelé v podobě frakcí WLF nebo psychopatické sekty Seraphine.

Souboje s nimi vyžadují nutnou dávku obezřetného a pomalého postupu, sledování jednotlivých skupin a správné načasování, s kterým postupně dokážete vybít nejednu nepřátelskou vlnu.

Umělá inteligence vám svůj život ale v žádném případě nedá zadarmo!

Počítat musíte s alarmem, který vyhlásí s každým nalezením mrtvého těla, snaze vás obklíčit nebo odhalit i ve vysoké trávě. Významnou roli zde hrají i psi, kteří dokážou vycítit vaši stopu a zbavit se jich není vůbec snadné.

Korunu uvěřitelnosti všemu dodává i fakt, že všechna NPC mají svá jména, umí velmi přesně udávat vaší aktuální polohu a efektivně reagovat na věci, které při svém postupu uděláte.

PŘÍBĚH, KTERÝ OBČAS ZTRÁCÍ DECH

Jako každá hra, má i The Last of Us: Part II své menší chybičky. Jednou z nich je příběh, v kterém se sice během prvních dvou hodin stane celá řada zásadních momentů, jejich vyznění ale postupem času upadá a ztrácí na síle během toho, co se zaseknete v nekonečných nepřátelských vlnách.

Zhruba v půlce herní doby se navíc dosavadní děj úplně přetočí a vy tak začnete hrát úplně novou hru, což se ne u každého může setkat s pozitivním ohlasem.

The Last of Us: Part II má samozřejmě celou řadu silných momentů, které vás pohladí na duši, rozčílí nebo rozpláčou, ale konec mezi ně rozhodně nepatří. Ten je až strašidelně utahaný a vůbec by nevadilo, kdyby byl o pár hodin kratší.

SHRNUTÍ

Druhá část The Last of Us je i přes všechna kontroverzní hodnocení ze stran hráčů kvalitní záležitostí, která si svůj obdiv a pozitivní recenze zaslouží.

Kromě geniální hratelnosti na vás čeká špičkový vizuál, volná míra pohybu v lokacích a vyladěné NPC, které vás často (ne)mile zaskočí svým uvěřitelným chováním a mírou inteligence.

Klobouk dolů si zaslouží i hudba, která s vámi bude žít ještě dlouho po dohrání a i přes smíšené pocity z příběhu vás pravděpodobně donutí tuhle survival záležitost rozjet minimálně na New Game+.

Bohužel ani The Last of Us: Part II se neobejde bez svého ALE, které je zde směřováno hlavně k postavám, jejichž motivace v příběhu jsou značně nepřesvědčivé. Ničemu nepomáhá ani zbytečně natahovaný konec a místy až extrémní důraz na násilí s touhou šokovat za každou cenu.

Ve výsledku je ale The Last of Us: Part II jednoznačně skvělá hra, která si své místo v žebříčku nejlepších her roku 2020 rozhodně zaslouží!

HODNOCENÍ: 8/10

  • Vývojáři: Naughty Dog
  • Vydavatel: Sony Interactive Entertainment
  • Žánr: Akční adventura
  • Datum vydání: 19.6.2020
  • Platformy: PS4