Recenze: The Last of Us Part II

Dlouho očekávaná druhá část The Last of Us je konečně tady a přináší celou řadu změn, s kterými se někteří hráči jen těžko ztotožňují. Jedná se ale opravdu o opodstatněný průser nebo jen zhrzené výkřiky, které nestojí za pozornost?

The Last of Us: Part II volně navazuje na děj z předchozího dílu a navrací hráče do Jacksonvillu, kde se Ellie spolu s Joelem snaží začlenit do tamní komunity. Vše se ale velmi rychle změní a z poklidného startu na vás bude čekat zhruba třicetihodinový maraton plný akce, násilí a celé řady šokujících odhalení!


CO SE POVEDLO

  • Špičková grafika
  • Vymazlený gameplay
  • Skvěle zpracovaná hudba podtrhující atmosféru
  • Kreativní přístup k řešení zadaných úkolů
  • NPC, které vám dají občas pořádně zabrat
  • Špičková animace a cutscény

CO SE NEPOVEDLO

  • Zbytečně natahovaný konec
  • Nepřesvědčivý scénář
  • Spojenci, co se pletou do cesty
  • Místy až zbytečná touha šokovat

NOSTALGICKÝ NÁVRAT PROTKANÝ SKVĚLOU HUDBOU

První díl The Last of Us se představil s dechberoucím soundtrackem, který dokázal skvěle podtrhnout melancholickou a těžkou atmosféru celého příběhu. Není proto divu, že obavy z toho, jestli se něco podobného povede i jeho pokračování, byly na místě.

Všechno se ale vyjasní s prvními známými akordy, u kterých jsme si nemohli odpustit kapku dojemné nostalgie. The Last of Us: Part II fantastickým způsobem rozvíjí hlavní tóny z první části a dodává jim další rozměr. Ve finále se tak nejednou přistihnete u touhy vrátit se do hry právě kvůli hudbě, která neskutečným způsobem podtrhuje tíživý děj plný nelehkých rozhodnutí.

Skvělé hudební zpracování je zároveň i prvkem, díky kterému se už tak emocí nabitý příběh stává přímo emoční „ždímačkou“ a slabší povahy se tak nevyhnou posmrkanému rukávu.

FANTASTICKY ZPRACOVANÝ SVĚT, DO KTERÉHO SE RÁDI VRÁTÍTE

The Last of Us: Part II se snaží přinést hráčům celou řadu zajímavých míst, v kterých vás bude bavit se pohybovat. Kromě výchozího Jacksonvillu zabrouzdáte také do Seattlu, v kterém se odehrává velká část příběhu a dalších, neméně atraktivních, lokalit, které se kvůli spoilerům nehodí prozrazovat.

Hlavní pointou ale je, že se díky parádně nadesignovanému prostředí nejednou odchýlíte od hlavní dějové linky a začnete místo toho prozkoumávat zřícené mrakodrapy, děsivé nemocnice, divokou přírodu nebo na první pohled (ne)obydlené osady. To vše navíc v rozmanitě se měnícím počasí, různé denní době a samozřejmě ročním období.

Pozitivní je také fakt, že si míru hloubání můžete volně dávkovat podle toho, jak se vám zrovna chce a po dohrání hry jednotlivá místa z kapitol zpětně navštěvovat, takže hráči s OCD nemusí propadat panice, když zjistí, že jim po dohrání chybí k platině jeden nenalezený ponk.

HRÁČSKÉ ORGIE S OVLADAČEM V RUCE

Hned na úvod je třeba napsat, že The Last of Us: Part II nemá po hratelnosti moc konkurentů. Za celou dobu se nesetkáte s jediným bugem, Ellie dělá vždy to, co po ni chcete a ani na rozlehlejší mapě neztratíte, díky skvělé práci vývojářů, orientaci.

Hra vás navíc vyloženě nenutí trpět a automatické ukládání postupu vás při špatné strategii a následné smrti posune vždy jen o pár momentů vzad, takže ani s opětovným úmrtím nepocítíte větší míru frustrace. Díky tomu navíc můžete v průběhu jednotlivých pasáží experimentovat, zkoušet různé postupy a objevovat strategie, díky čemuž se hra nikdy nestane zbytečně stereotypní.

VYLEPŠOVÁNÍ POMOCÍ PONKŮ A ČASOPISŮ

Nikoho nejspíš nepřekvapí, že se schopnosti Ellie v průběhu hry rapidně vyvinou a vy si tak budete s přičítající se herní dobou užívat každou konfrontaci s živými i neživými nepřáteli.

K dispozici dostanete jednoduchý vylepšovací systém, s kterým se velmi rychle sžijete a nastavíte tak, aby vyhovoval vašemu hernímu stylu. Zde se většinou vyplatí nasbírané zkušenostní body šetřit a rozmisťovat s uvážením, protože v rámci první hry maximálního vylepšení nikdy nedosáhnete – od toho se vám po dohrání objeví možnost New Game+.

Příjemné jsou i modernizace zbraní pomocí ponků, kterých v každé kapitole můžete najít hned několik a tak i hráči honící se hlavně za příběhem dostanou možnost upravit kadenci, stabilitu, snížit zpětný ráz, namontovat zaměřovač nebo zvětšit zásobník svých oblíbených zbraní.

NOVÍ ZOMBÍCI A STARÝ DOBRÝ NOŽÍK

Pokud patříte mezi fanoušky postapokalyptického světa, kde se rojí jeden nakažený vedle druhého, budete The Last of Us: Part II upřímně zbožňovat. V rámci příběhu totiž narazíte na celou řadou známých, i úplně nových, mutací, které se liší svou odolností, rychlostí a způsobem, jak je co nejefektivněji sprovodit ze světa.

Ve výsledku je ale vždy lepší být trpělivý, využívat naslouchací režim a nožík, který se v tomto případě se zabitím clickera nebo jiného nakaženého nerozbije. Pokud si navíc dáte načas, velmi brzy zjistíte, že se všichni nemrtví pohybují po své vlastní trase a jejich zabití zvládnete bez větších problémů i na vyšší obtížnost.

Svým nepřátelům se samozřejmě můžete postavit i napřímo, pak si ale musíte dobře spočítat množství nábojů a přesnost svého střeleckého umu. Hra vás navíc hned několikrát před přímou konfrontaci sama postaví, takže o to, že by vaše zásoby ležely ladem příliš dlouho, se bát nemusíte.

NPC, KTERÉ VÁM POŘÁDNĚ ZATOPÍ

Kromě zmutovaných lidí napadených zákeřnou houbou narazíte v průběhu hraní i na dýchající nepřátelé v podobě frakcí WLF nebo psychopatické sekty Seraphine.

Souboje s nimi vyžadují nutnou dávku obezřetného a pomalého postupu, sledování jednotlivých skupin a správné načasování, s kterým postupně dokážete vybít nejednu nepřátelskou vlnu. Umělá inteligence vám svůj život ale v žádném případě nedá zadarmo! Počítat musíte s alarmem, který vyhlásí s každým nalezením mrtvého těla, snaze vás obklíčit nebo odhalit i ve vysoké trávě. Významnou roli zde hrají i psi, kteří dokážou vycítit vaši stopu a zbavit se jich není vůbec snadné.

Korunu uvěřitelnosti všemu dodává i fakt, že všechna NPC mají svá jména, umí velmi přesně udávat vaší aktuální polohu a efektivně reagovat na věci, které při svém postupu uděláte.

PŘÍBĚH, KTERÝ OBČAS ZTRÁCÍ DECH

Jako každá hra, má i The Last of Us: Part II své menší chybičky. Jednou z nich je příběh, v kterém se sice během prvních dvou hodin hraní stane celá řada zásadních momentů, jejich vyznění ale postupem času upadá a ztrácí na síle během toho, co se zaseknete v nepřátelských vlnách.

Zhruba v půlce herní doby se navíc dosavadní děj úplně přetočí a vy tak začnete hrát úplně jinou, novou, hru, což se ne u každého může setkat s pozitivním ohlasem.

Další vadu na kráse přináší i některé postavy, jejichž motivace z pohledu třetí osoby nedává dvakrát smysl a je celkem nepřesvědčivá.

The Last of Us: Part II má samozřejmě celou řadu silných momentů, které vás pohladí na duši, rozčílí nebo rozpláčou, ale konec mezi ně rozhodně nepatří. Ten je až strašidelně utahaný a vůbec by nevadilo, kdyby byl o pár hodin kratší.

SHRNUTÍ

Druhá část The Last of Us je, i přes všechna kontroverzní hodnocení ze stran hráčů, kvalitní záležitostí, která si svůj obdiv a pozitivní recenze zaslouží. Kromě geniální hratelnosti na vás čeká špičkový vizuál, volná míra pohybu v lokacích a vyladěné NPC, které vás často (ne)mile zaskočí svým uvěřitelným chováním a mírou inteligence.

Klobouk dolů si zaslouží i hudba, která s vámi bude žít ještě dlouho po dohrání a i přes smíšené pocity z příběhu vás pravděpodobně donutí tuhle survival záležitost rozjet minimálně na New Game+.

Bohužel ani The Last of Us: Part II se neobejde bez svého ALE, které je zde směřováno hlavně k postavám, jejichž motivace v příběhu jsou značně nepřesvědčivé. Ničemu nepomáhá ani zbytečně natahovaný konec a místy až extrémní důraz na násilí s touhou šokovat za každou cenu.

Ve výsledku je ale The Last of Us: Part II jednoznačně skvělá hra, která si své místo v žebříčku nejlepších her roku 2020 rozhodně zaslouží!

HODNOCENÍ: 8/10

  • Vývojáři: Naughty Dog
  • Vydavatel: Sony Interactive Entertainment
  • Žánr: Akční adventura
  • Datum vydání: 19.6.2020
  • Platformy: PS4